Typizace
Jedním z nástrojů plemenářské práce ve speciálních klubech chovatelů králíků je typizace chovných zvířat. Smyslem typizace je stručný popis exteriéru chovného králíka, jednoduché a přehledné postižení vlastností – předností i nedostatků tak, aby tyto informace mohly být využity při plemenném výběru, sestavování chovných párů, zápisech do rodokmenů i při vyhodnocování odchovů.
V Klubu chovatelů králíků Velkých světlých stříbřitých je typizace realizována od roku 1976, kdy při celostátní výstavě v Brně za přispění již zesnulého Š. Palounka byly položeny základy typizace u Vss, samozřejmě s využitím zkušeností dřívějších, zejména z klubu rexařů.
Typizace popisovala především jednotlivé pozice standardu (tvar, typ, srst, barvu a podsadu – kódy ATSBP) a jejich přípustné vady, taj jak jsou specifikovány vzorníkem. Ze vzorníku také vyšel Závazný návrh typizace králíků vydaný v roce 1986, který do detailů rozpracoval typizaci především přípustných vad prakticky u všech plemen. Jeho praktické využití bylo do značné míry komplikované pro nepřehlednost a až příliš detailní rozpracování. Z těchto důvodů se u řady klubů tato typizace neujala, pro chovatele to bylo zkrátka nepraktické.
U nás jsme typizační kódy upravovali podle zkušeností, aby vystihovaly vývoj plemene, stupeň prošlechtění i názory chovatelů na organizaci plemenářské práce. Časem přestal systém typizace podle pozic standardu vyhovovat a byla zpracována typizace Vss nové koncepce.
Vycházíme z toho, že pro uplatnění chovného zvířete (samce i králice) ve šlechtitelské práci jsou prvořadé přednosti exteriéru v hlavních znacích plemene, kterých je víc než pozic standardu. Nevýhodou původních kódů bylo právě to, že jedna vady (např. v tvaru) v typizačním zápisu překryla i vynikající přednost a v důsledku toho se typizace stala prakticky souhrnem vad králíka.
Další skutečností je, že králíka sice při výstavním posouzení oceňujeme podle jednotlivých pozic, ovšem při plemenném výběru a zejména sestavování chovných párů musíme kombinovat znaky – tvar zádě, hlavy ap. Neméně závažné je, že ne všechny znaky v pozici mají stejnou významnost ve šlechtitelské práci, i když se na výstavním ocenění mohou významně podílet. Při tom všem je nutné si uvědomit, že zápis musí být stručný, přehledný, srozumitelný pro chovatele a musí především vyjadřovat specifiku šlechtění plemene.