Rozhovor s chovatelem Pepou Novákem: Život s Velkými světlými stříbřitými králíky
Králík patří mezi velmi oblíbená zvířata nejen na českém venkově. V rozhovoru s chovatelem Pepou Novákem k příležitosti jeho 85.narozenin jsme se dozvěděli, jaké to je žít a starat se právě o plemeno Velký světlý stříbřitý, které si získává stále větší oblibu mezi českými chovateli.
Seznamte se s chovatelem Pepou Novákem
Každý, kdo se pohybuje okolo králíků Vss zná Pepu Nováka. Právem dnes patří k významným osobnostem v oblasti chovu Velkých světlých stříbřitých (Vss), přičemž do klubového života je aktivně zapojen už od roku 1991.
Vzhledem k tomu, že jsem chtěla tuto legendu poznat osobně, vypravila jsem se do Brtnice, kde se mi dostalo vřelého přijetí. Byla jsem ochotně provedena celým chovatelským královstvím a poté jsme dlouze debatovali o chovatelství.
Přítel Pepa Novák, narozený v roce 1940 v Cidlině nedaleko Moravských Budějovic, se věnuje organizovanému chovu už od ukončení studií na zootechnické fakultě Vysoké školy zemědělské. Velmi k tomu pomohla i podpora jeho manželky, vystudované drůbežářky, se kterou se oženil v roce 1967. Přestože je držitelem inženýrského titulu, nejraději slyší prosté oslovení „Jožko“, „Pepo“ nebo „pane Nováku“. Dle jeho slov by se nerad povyšoval nad „neinženýry“ a „nedoktory“.
Jak jste se dostal k chovu králíků?
„Králíci mě provázeli již od dětství, kdy moji rodiče hospodařili na rodinném statku a já první zkušenosti sbíral u kříženců králíků a holubů.“ Sám říká, že ho odmalička obklopovalo společenství rodičů, dvou bratrů, ale také skot, prasata, koně, drůbež, husy, a právě již zmiňovaní králíci. Nejraději vzpomíná na to, jak chodil sledovat, když mladí králíci začali vylézat z hnízda a holoubata opeřovat. Vždy ho zajímalo, jaké zbarvení a kresby budou mít.
Proč právě Velcí světlí stříbřití králíci?
Původně se Pepa věnoval Českým strakáčům, ale jeho manželce se nelíbila jejich menší hmotnost a z toho důvodu hledal plemeno vhodnější jak po stránce výstavní atraktivity, tak i z ekonomického hlediska. Nakonec padla volba právě na králíka Velkého světlého stříbřitého.
„Nejen pro návštěvníky, ale i pro nás byl nesmírně zajímavý pohled, jak u zcela světlých samic pobíhají malá černá králíčata. Poté následuje zajímavé sledování přelínání a přebarvování králíčat do svého typického stříbřitého zbarvení.“- vysvětluje, proč si právě Vss získal jeho srdce.
Každodenní péče o králíky: Praktiky a filozofie
Pepa vyznává uvolněnou atmosféru svého chovu. Jak sám říká: „Nepatřím mezi zvlášť pořádkumilné chovatele, kteří po krmení svědomitě zametou dlážděnou povahu.“ Před jeho králíkárnou tak často najdete až třiceticentimetrovou vrstvu slámy a sena. Jeho filozofie je jednoduchá – důležitější, než perfektní pořádek je pohodová atmosféra pro zvířata i lidi. „Když například králík nečekaně vyskočí z kotce, dopadne do měkkého sena a nic se mu nestane. Vypadlé krmítko se nerozbije.“ vysvětluje s úsměvem
V rámci každodenních povinností sleduje plodnost a mléčnost svých samic. Tyto ukazatele jsou podle něj klíčové pro úspěšný chov kvalitních jedinců tohoto plemene. Fascinovaně si prohlížím sešit z kompletními záznamy o odchovech a upřímně nechápu takovou pečlivost.
Výzvy a radosti chovu Velkých světlých stříbřitých králíků
Chov Vss není jen rutinním konáním povinností; jedná se o každodenní dobrodružství plné překvapení. Radostí bývá sledování vývoje mláďat – od prvních dnů po narození až po dospělost a dosažení správného zbarvení. „Když mladí začnou vylézat z hnízd, je to jako malé objevitelské dobrodružství,“ vzpomíná s úsměvem Pepa.
Výzev také není málo. Chovatel musí dobře zvládnout genetiku plemene – správným výběrem rodičovských párů ovlivňuje rodokmen budoucích generací i jejich exteriér a užitkovost.
„Při zapouštění samic rozhodujeme o rodokmenu králíků. Rodokmenová hodnota je prvním stupněm hodnocení. Následuje sledování vlastní užitkovosti“ doplňuje.
„A jsme u soutěžní disciplíny, která přináší zdravé napětí. Na výstavách nebo při stolním bodování ohodnotí posuzovatelé exteriér našich králíků.“
„Třetím stupněm hodnocení je kontrola dědičnosti – schopnost přenášet své vlastnosti na potomstvo. Její prvky máme v klubové soutěži s názvem Šampion plemeníků.“ vysvětluje a dle množství pohárů, které vidím si troufnu říct, že toto všechno má za ta léta v malíku.
Srovnání plemene nyní a teď
„Než se začali vozit samci z Německa, většina našich králíků měla výrazné kyčle a špatnou kvalitu srsti. Z toho důvodu se posuzovatelé a chovatelé zaměřili právě na tyto partie. Přítel Jindřich Šíp začal propagovat zlepšení kvality srsti a brzo se srst i barva podsady výrazně zlepšila. Přítel Jirka Šťovík byl jeden z prvních, kdo měl pěkné králíky v srsti. Celkově by se dalo říct, že plemeno je ve všech směrech nyní kvalitnější. Zvedla se i plodnost díky rozšíření genetických zdrojů a dovozu zvířat ze zahraničí. Králíci dosahují vyšší tělesné hmotnosti.“
Výstavní úspěchy a význam klubového členství
Členem Klubu Vss je od roku 1991. Pamatuje speciálky v Chocni, Plačicích, Týništi nad Orlicí a Litomyšli. V průběhu členství pracoval i ve výboru Klubu. Do roku 2009 patřil s Miroslavem Cahou mezi důležité tvůrce Ročenek Klubu, a to i přes to, že on sám tvrdí, že se nikdy nenaučil s excelem. Jeho počítačové znalosti jsou však k pokročilému věku úctyhodné.
Jedním z vrcholů Pepova působení jsou pravidelné účasti na výstavách. Dvakrát se stal Mistrem klubu, ale to on sám nepovažuje za úspěch. Podle jeho slov hodnocení posuzovateli představuje zdravé napětí, které motivuje k dalšímu rozvoji vlastního chovu. Tato soutěžní dimenze přináší radost při úspěších i cennou zpětnou vazbu k dalšímu růstu kvality zvířat.
Klubové členství má však ještě další rozměr – setkávání s podobně zapálenými lidmi, vzájemná podpora a sdílení zkušeností s ostatními chovateli nejen v České republice, ale často i ze zahraničí. Díky klubovým aktivitám vznikají trvalé vztahy napříč regiony i generacemi. Což je pro něj mnohem důležitější než nějaké poháry či Čestné ceny.
„Členství v klubu mi otevřelo cestu nejen k lepším výsledkům v chovu samotném, ale hlavně k mnoha přátelstvím,“ shrnuje přítel Pepa Novák význam své dlouhodobé klubové angažovanosti.
Já moc děkuji za poutavé vyprávění, praktickou ukázku a rady do chovu. Je skvělé znát tak dobrého chovatele a skromného člověka jako je právě přítel Pepa Novák.