Během uplynulého víkendu ( 20. – 21.12.2025) navštívil náš předseda Tomáš Andrle spolu s Jiřím Šubrem, Miroslavem Cahou, Jaroslavem Malým, Josefem Kovaříkem, Milanem Judasem a Petrem Daňkem německé Karlsruhe, které hostilo 37. výstavu králíků Bundes-Kaninchenschau 2025. Vystaveno bylo téměř 300 Vss a zde jsou výsledky:
- Mistr: Ingo Wensing – 387,5 b. (97,5; 97,0; 96,5; 96,5)
- Vicemistr: Candy Langen – 387,5 b. (97,5; 97,0; 97,0; 96,0)
- Šampion 1,0: Ingo Wensing – 97,5 b.
- Šampionka 0,1: Dietmar Babilon – 98,0 b.
Pro náš klub je návštěva takových akcí skvělou příležitostí k načerpání inspirace a sledování aktuálních trendů v evropském chovu. Byla to již naše několikátá návštěva „bundesky“ a co se týká celkových dojmů, zdá se, že i v Německu začínají čelit podobným problémům jako u nás. Zatímco před pár lety bylo na těchto výstavách k vidění kolem 25 000 zvířat, letos jich bylo cca 19 000 a nebyla tak naplněna ani celková kapacita hal (20 000). Oproti minulé výstavě v Karlsruhe, která na mě působila velmi „načančaně“ a vše v ní šlapalo jako na drátkách, byla ta letošní znatelně skromnější – ať už jde o celkový dojem, nebo nižší počet návštěvníků.
V sekci Vss chybělo několik tradičních jmen (např. Mössing, Scheld a další), které však nahradily nové tváře, jako je Candy Langen. Vítězství Ingo Wensinga pro mě nebylo velkým překvapením, i když i jeho chov prochází určitými změnami. Zajímavým překvapením pro mě byli králíci Edmunda Laumera – dříve šlo o rámcově menší zvířata, ale musím uznat, že většina jeho letošních kusů již dosahuje hranice 5 kg.
Je však třeba zmínit jeden negativní trend: v Německu se čím dál častěji setkáváme s tím, že chovatelé si nechají jen pár zvířat a s těmi pak objíždějí celý výstavní cyklus. To se bohužel podepsalo na jejich kondici. Například šampion Ingo Wensinga na mě před třemi týdny udělal mnohem lepší dojem než v Karlsruhe; totéž platilo i pro králíky Bernda Meiera. Přesto několik zvířat z této výstavy putovalo i do našich chovů.
Závěrem bych chtěl dodat, co se týká kvality, němečtí chovatelé řeší stejné nedostatky jako my: typ, uši, sílu hrudních končetin, podsadu či pírka. Na kvalitě Vss je zkrátka potřeba pracovat napříč celou Evropou. Pouze vzájemnou diskusí, rozborem problémů a následnou úspěšnou plemenitbou se můžeme dopracovat k typickým představitelům plemene a posunout úroveň šlechtění zase o krok dál.
Tomáš Andrle
